Španělsko

Geologie

Hlavní rysy geologické stavby španělské části Iberského poloostrova vznikaly již v období mladších prvohor (variské vrásnění), druhohor a třetihor (alpinské horotvorné procesy).

Nerostné suroviny se ve Španělsku těžily již od dob antiky (zlato, měď, zinek, cín, olovo a rumělka). Bohatými nalezišti jsou především pohoří Iberského masivu. Zde se těžila v prvohorních horninách zejména ložiska železných rud a barevných kovů (olovo, zinek, měď).

Ve dvacátém století měla značný význam zvláště ložiska pyritu, mědi a rtuti, vázaná na devonské a karbonské vulkanické komplexy. Pyrit a měď se ve značné míře těžily v jižním Španělsku, severně od Huelvy v Sierra Morena (Ríotinto). Jedno z největších ložisek rtuti se těží u Almadénu (Ciudad Real). Na toto bohaté ložisko je vázáno padesát procent všech známých světových zásob této suroviny; tu zde dobývali již němečtí podnikatelé Fuggerové v 16.století.

Na variské hlubinné vyvřeliny jsou vázána hydrotermální žilná ložiska zlata, zinku, olova, uranu a cínu a také nerudních surovin (fluorit, barit).

V oblasti Asturie jsou součástí karbonských sedimentárních jednotek poměrně významná ložiska uhlí.

Alpinské jednotky jsou ve srovnání s varinskými hlubinnými vyvřelinami na suroviny poměrně chudé. Méně významná ložiska kovů se nacházejí v Bétické Kordilléře (nikl, chrom, železné rudy) a ve variském jádru Pyrenejí (olovo, zinek); z nerud se vyskytuje baryt.

Dříve bohatá a významná ložiska Iberského poloostrova jsou již většinou vytěžena nebo jejich ekonomický význam poklesl v souvislosti s konkurencí větších ložisek jinde ve světě. Takový je ostatně osud většiny oblastí historické Evropy.

Produkce Apu.cz Copyright © 2007, kontakt, Odkazy/zdroje | SEO | Reklama